Římskokatolická farnost Herálec

Kostel Křižánky

Historie od roku 1932 ze vzpomínek

Úvod

Obec Křižánky leží 9 km od farního kostela v Herálci. První zmínka o heráleckém kostele je z roku 1587. V roce 1672 se uvádí, že kostel v návršní poloze je zasvěcen svaté Kateřině. Po úderu blesku v roce 1785 byl kostel přestavěn. Původní kostel byl dřevěný. Křižánky rozdělené řekou Svratkou na České a Moravské náležely dle víry ke čtyřem okolním obcím. Moravští katolíci byli přifařeni již ke zmíněnému Herálce, čeští do Svratky, evangelíci z Moravy do Sněžného a z Čech do Svratoucha. Obec těžce nesla, že nemá vlastní svatyni, přestože zde byla silná menšina nekatolíků přece se podařilo asi 60 chalupníkům a domkařům postavit si úhledný a prostorný kostel.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Zahájení stavby kostela

Na podnět heráleckého faráře Štroškraby byla ustanovena v roce 1932 tzv. Kostelní jednota pod vedením Vincence Slavíčka. Dalšími členy byli František Veselý, Bonaventúra Zástěra a další herálecký farář Josef Menšík. Plány dělal a stavbu řídil stavitel z Brna Jaroslav Jungman. Rozpočet na stavbu činil 120 000Kč. Zedníci byli z Fryšavy, dovoz materiálu a pomocné práce konali zdarma místní občané. Kostel byl postaven pouze z darů.

Kde kostel stojí

Kostel údajně stojí na zástěrovým poli. Pozemek na hřbitov, který byl však zřízen později věnovala teta Anna Veselá. Ta měla pole pod Nedělovi, které vyměnila za panský pozemek, kde se měl nacházet hřbitov. Kdy však byl zřízen nevíme.

Kdo prováděl práce

Veškeré truhlářské práce na kostel dělal pan Žejdlík, truhlář z Českých Křižánek. Prkna na podlahu a další dřevo se hoblovalo ručně. Lavice zhotovil také pan Žejdlík. Cihle pocházejí z Českých Milov. Tašky na střechu jsou z Tuřanského sv. Martina na Slovensku. Prkna na podlahu věnovala hraběnka z Nového Města na Moravě.

Slavnostní svěcení

Kostel se začal stavět roku 1933 a o rok později byl dostavěn. Slavnostní svěcení se konalo 5. srpna 1934. Bylo podvakrát odloženo. Sešlo se velké množství lidí, ale počasí nepřálo. V neděli se 5. 8. 1934 se strhl veliký vítr a krutý liják. Říkalo se, že papežská vlajka byla tak zasukována, že ji nebylo možné ani rozmotat. Svěcení prováděl biskup brněnský. Místní farníci byli počasím zaskočení, očekávali od této akce také finanční pomoc, neboť na kostele byl ještě dluh 30 00Kč. Kostel byl chudě zařízen, neměl doposud zvony, varhany, křížovou cestu, křtitelnici ani lustr na osvětlení.

Svěcení zvonů

Slavnostní svěcení zvonů bylo v neděli 14. června 1936. Zvony zasvěcené Matce Boží a sv. Janu Nepomuckému byly sjednány prostřednictvím chámového družstva v Pelhřimově a z jeho odborné pomoci u firmy Manoušek v Brně zhotoveny. Přišlo mnoho katolíku z okolních obcí. Přišel i onen chudý dárce jednoho zvonu, který byl kmotrem, se svým dp.farářem. druhému zvonu byla kmotrem paní A. Tlustý, která velmi účinné pomáhala, aby zvony mohly být zakoupeny. Ve 2 hod. odpoledne vyšel mohutný průvod od kostela pro zvony ke kmotře, za účasti dp. Kotka, děkana z Německého, dp. Faráře Kohla ze Včelákova, dp. Faráře z Fryšavy a našeho milého pana faráře z Herálce Josefa Menšíka. Po vykonaných obřadech svěcení u kostela měl velmi dojemné kázání dp. farář ze Včelákova a v tom čase byly zvony na věži přimontovány, rozhlaholily se a jejich krásné melodické zvuky, které se nesly prvně k výšinám s prosbami všech přítomných, aby Matka Boží a Jan Nepomucký orodovali u Pána Boha, aby všem šlechetným dárcům odplatil, co obětovali k jejich cti a chvále vyprosili více dárců, kteří by pomohli zaplatit dluh na kostel a zvony.

zvon 1 zvon 2  zvon 3 

 

Nový zvon

Za druhé světové války Němci oba zvony odvezli a již se nevrátily. Současný zvon byl odlit ve Žďárských strojírnách-slévárnách. Byly odlity dva, ten druhý se nachází v závodním muzeu. Jednalo se o první odlitek v tomto podniku. Svěcení tohoto zvonu dne 8. 7. 1954 provedl dp. farář Stanislav Svoboda.

Kněží

D. farář Josef Menšík, za něhož byl kostel postaven odešel roku 1953 na jiné místo. Ještě téhož roku přišel nový kněz dj. farář Stanislav Svoboda. Narodil se 27. 10. 1921 v Hrobkovacích u Třebíče. Za války byl nasazen na tři roky na nucené práce do Norska. 5. 7. 1947 byl vysvěcen a na kněze. Jako novokněz nastupuje do Letovic u Brna a pak do Doubravníku a Deštné. V roce 1953 přichází na vysočinu do Herálce. Na jeho příchod do křižáneckého kostela vzpomínají pamětníci takto: Bylo to v červenci toho roku, kdy odešel dp. farář Menšík. Očekávalo se jestli přijde nový kněz a kdo to bude. 4. srpna měla být u nás pouť. Pouť bez mše svaté by nic nebyla, proto jsme požádali svrateckého pana děkan, jestli by byl tak hodný a mši svatou u nás o pouti sloužil. Nikdo však netušil, že mladý kněz se již o pouti prochází hřbitovem a čeká na půl jedenáctou, aby mohl sloužit mši svatou. Na pana děkana jsme čekali před kostelem, přijel načas. Vedli jsme ho do kostela a v tom zazněl zvonek. Všichni jsme se zastavil a hleděl jeden na druhého. Vypadalo to, jako kdyby zvonek zazněl proto, že přichází pan děkan. Ale v tom již vystupuje na kazatelnu mladý, usměvavý kněz. Po motlitbě se začal představovat těmito slovy:“Když jsem odcházel z domu, maminka mě říkala, Hochu buď hodný a poslušný, každého pěkně pozdrav a řekni jak se jmenuješ a odkud jseš.“ Z počátku docházel na Křižánky pěšky, později ho začala vozit autem rodina Netolických ze Svratky.

Varhaníci

Prvním varhaníkem byl na Bohumil Kaštánek. Předtím hrával pan Vincenc Slavíček na harmonium. Pan Kaštánek hrál do roku 1969. Pak nehrál nějaký čas nikdo. Pak začal dojíždět hrát na varhany ze Svratky pan Tichý. Jezdil obětavě na každou mši svatou.

Varhany

Varhany byly pořízeny roku 1955. Do té doby se hrálo na harmonium. Na zakoupení se prováděla sbírka peněz po vesnici. Sbírku prováděl dp. farář Svoboda a Ant. Tlustý. Varhany jsou ze svrateckého kostela. Zde byly od roku 1832. Jejich autorem je svratecký učitel Josef Strmiště. Slouží dodnes. V poslední době na nich bylo prováděno několik oprav.


Kostelníci

Kdo patřil mezi první kostelníky se zatím nepodařilo zjistit. V pozdější době to byl Jenda Zdražil, Bohumil Kaštanek, František Ehenberger a v poslední době Jiří Slavíček.

Ministranti

O ministranty nebyla nikdy nouze. Někdy bylo i tolik ministrantků, ze musel být vyhotoven pořadník, aby se všichni při mších svatých mohli prostřídat. Až v posledních letech se situace výrazně změnila. Jedním z posledních ministrantů byl Mirek Prosecký. Ministroval od mala až po promoci na vysoké škole. Posledními ministranty byli bratři Libor a Tomáš Balábánovi. Od té doby prakticky žádný ministrant nebyl. V letních měsících občas ministroval Benedikt Renč, pražák, který na Křižánky jezdil na chalupu. V roce 2006 začala ministrovat Petra Vodičková.

Opravy

Na kostele byl provedeno několik oprav. Roku 1984 se opravovala střecha na zvonici. Byly vyměněny prkna a střecha pokryta měděným plechem. Zároveň se tohoto roku bílil kostel z venku. V roce 1954 a 1973 se bílil vnitřek kostela. Asi od roku 1956 se v kostele topí. Z toho důvodu pan Klementa přistavoval komín a zároveň postavil druhou předsíň. Před druhou světovou válkou vysázel Vincenc Slavíček stromy kolem kostela. Plot byl původně tyčkový, roku 1960 vyměněn za drátěný. V roce 1994 byla provedena jeho oprava kolem hřbitova.

Betlém a vánoční výzdoba

Betlém zakoupil Jenda Zdražila. Vánoční výzdobu, která byla původně ze slámy zhotovila paní Anna Hladíková. Tu součastnou dělal pan Jiří Slavíček. Vršek oltáře dělal pan Kyncl ze Svratoucha. Socha Panny Marie na oltáři je z Brna.


Eduard Haken

Při slavnostním výročí 60.let posvěcení kostela zpíval při mši svaté, dne 7. srpna 1994 národní umělec Eduard Haken. Zpíval biblické písně Antonína Dvořáka. Na varhany ho doprovázel profesor Rudolf Zeman. Tuto akci zařídil Vlastík Kyncl z Českých Křižánek. Bylo to velmi pěkné. Sešlo se velké množství lidí. A přišlo by jich ještě více, jenže mnoho lidí nevěřilo, že by to mohlo podařit panu Kynclovi zorganizovat. V době, kdy zde zpíval mu bylo 84 let. Byla to nezapomenutelná pěvecká osobnost. Měl za sebou 50letou činnost v Národním divadle. 12. ledna 1996 zemřel ve věku nedožitých 86 let.

eduard haken 1 eduard haken 2

 

Kaplička

V roce 1863 se ukázala potřeba obnovit sešlou dřevenou zvonici . V témže roce postavili občané novu z tvrdé hmoty v podobě kapličky. Za války malý zvonek z kapličky odvezl pan farář Josef Menšík tajně v noci do Herálce a tam vyzváněl „sanktuo„ na věžičce do roku 1946. Zpátky na Křižánky ho přivezli František Dřevikovský a Boh. Sláma na kole 1946. Na zvonku v kapličce je nápis Orate pro nobis s Maria et. s. Josepki. A. 1753.


Krádež

V době od 17 hod dne 18. února 1996 do 6:20 hod. dne 19. 2. 1996 v obci Herálec podnikl neznámý pachatel vloupání do římskokatolického kostela sv. Kateřiny, kam vnikl po vypáčení hlavních vchodových dveří. Z prostoru hlavní lodi pak z oltáře ukořistil dvě sošky klečících andělů na podstavci, výška sošek 63 cm, materiál pravděpodobně dřevo a dále dvě sošky andělíčků(dřevo-polychrom), pozlacená křídla, výška sošek 40-50 cm. Krádeží uvedených sošek vznikla farnímu úřadu škoda ve výši 200 000 Kč a na zařízení 2 000 Kč.


Závěr

Sepsáno 20. února 1996 na základně několika novinových článků, převážně však podle vzpomínek Antonína Tlustého, narozeného v roce 1919.

Autor: Milan Tlustý

Farnost Herálec


Úryvky z farní kroniky

Dějiny kostela v Herálci na Moravě – opis sdělení, které 17.11. 1969 poslal z Ivaně P. Rich. Toncr panu Adolfu Bezchlebovi, šoféru u lesního závodu v Herálci na Mor.

historicka fotka kostela sv kateriny1R. 1784 počato se stavbou tohoto nového chrámu Páně, na kterémžto místě od nepaměti po několik století stával kostel zasvěcený sv. Kateřině, p.m. Poněvadž kostelík onen byl sešlý a příliš malý, bylo třeba vystavěti nový. Všechen materiál ke stavbě daroval velkostatek, kromě potřebného kamení, které rolníci z lásky svezli. Z pokladny kostelní na zaplacení zedníků a dělníků poukázán byl obnos 1040 zlatých, než z peněz těchto nebylo vzato ničeho, neboť i z pokladny novoměstského panství byli zedníci a dělníci zaplaceni. Z rolníků každý po 8 dní svážel kamení, z morav. strany přidali ještě 3 dni, ostatní povozy všechny platilo panství. V tu dobu právě, kdy kostel začal se stavěti, byla představenou nadač. panství novoměst. pí Františka, vdova po Baronu ...., rozena baronka Růžovská z Růžovic. Za jejího života položeny základy pro nový kostel k úctě sv. Kateřiny, p.m. Tehdejší lokální kaplan Florián Piržina vykonav příslušné modlitby, položil s Janem Bayerem, purkrabím panství – do základu první kámen v boku se strany evangelní. Teprve roku 1786 stavba na podzim zdejšího chr. P. dokončena až na vnitřní zařízení. R. 1790 v 3. neděli po Sv. Duchu byl z rozkazu brněnského biskupa Jana posvěcen od novoměstského děkana, faráře ve Žďáru Ondřeje Bylanského z Bylan, při svěcení nadšeně kázal Karel Štěpánek, farář z České Svratky.


Farní hřbitov

Po dvacetiletém jednání a téměř vždy marně, následkem mnoha žádostí u starých a nových úřadů, místní hřbitov, který byl zanedbaný a jemu podobný by se musel hledat, byl oplocen za účinné spolupráce okresního komisaře Jana Tučka z Nového Města, vysokou zdí. Začátek 4.7. 1853. Denně na tom pracovalo 20 zedníků a téměř tolik nádeníků za pachtýřů Jana Tlustého, rychtáře v Herálci a Jana Tučka, emeritního rychtáře ze Svratky. 31.7. práce dokončeny. Posvěcení hřbitova bylo 20. neděli po Svatém Duchu za přítomnosti velkého množství lidí.


Nový kočár pro faráře

Roku 1873 daroval spolek K věčitému se Klanění Nejsvětější Svátosti za žádost administrátora Jana Novotného k zdejšímu chrámu Páně novou rochetu s pěknými krajky. Roku 1874 obdržel zdejší chrám Páně opětně od P.T. paní Patronky Rosy svob. Paní Mylius – Malovec, krásný bílý pluviál k slavnostem na prosbu téhož faráře. Téhož roku darovala P.T. pí Patronka k chrámu Páně a úřední potřebě faráře obnovený kočár na místě starého rozlámaného, který do Nového Města zavežen jest. R. 1874 objednal farář z kostelních peněz nový koberec červený (z plüšu) na stupně oltářní k svátkům. Roku 1876 objednal farář nové komže pro kostelníky a ministranty, a sice: červené, modré a černé. Na zakoupení těchto komží darovala Její Excelence P.T. paní Patronka Rosa, svob. Paní Mylius Malovec: 33 zl, ostatní peníze sehnal farář ofěrou.


Oprava chrámu Páně – zápis z farní kroniky

Ježto střecha kostelní (šindelová) byla již velice schátralá a sešlá, rozhodl se kostelní výbor k naléhání farářovu opatřiti ji novým krytem trvanlivějším. Usneseno bylo, že opatří se pozinkovaný plech, jímž se šindelový spodek pobije. Práci tu ku všeobecné spokojenosti provedl pan František Schiller, klempíř ve Svratce, jenž i kolem celé střechy plechové žlaby se svodními rourami opatřil. To stalo se roku 1899 – 1900. Aby i vnějšek kostela odpovídal úpravě vnitřní, natřen byl r. 1900 červenou trvalou barvou, čímž kostel Herálecký nabyl takého vzezření, že činí na každého, kdož s výšiny od sloupku a se všech ostatních výšin kol Herálce naň patří, dojem úchvatný. Celkový náklad na úpravu tuto činil asi 1400 Zl. Jest velice litovati, že malba uvnitř vzláště na obloucích a v Božím Hrobě brala zkázu pronikáním vody špatnou střechou. Pobitím střechy aspoň další zkáze se předešlo. Václav Víšek, malíř, jenž v r. 1890-1891 byl maloval, zemřel r. 1892 v Ústí n/Orlicí.


Opravy fary a kostela od roku 1886 a následujících na to letech– zápis z farní kroniky

Na jaře roku 1887 spraveny jsou vrata na stodole, jelikož točny vrat a příční tram tak chatrny byly, že jednoho dne úplně se sesuly a na čeledína a velkou prasnici v tom okamžiku u vrat se nacházejících padly a jenom šťastné náhodě přičítati dlužno, že čeledín a zvíře jenom lehkou odřeninu odnesli.


Spor o pohřební máry

R. 1922 – Poněvadž příslušníci čsl. Církve na základě tvrzení truhláře Antonína Valenty z Herálce (Morava), že prý hřbitovní máry zapůjčil kostelu z darma – si tyto máry přisvojovali, rozhodli se Katolíci poříditi sobě vlastní máry , a na ten účel podniknuta dobrovolná sbírka ve farnosti, která vynesla 479 Kč. Máry pohřební zhotovil truhlář Antonín Teplý z České Herálce.


Okresní úřad v Novém Městě na Moravě – Úřední záznam

Podle článku uveřejněného v Lidových Novinách dne 20.5. 1937 objevily se v severních Čechách ve značném množství zmije. Ježto je pravděpodobné, že i v našem okrese se objeví zmije ve větším množství, jest upozorniti obce a vyzvati je, aby se postarali o jejich hubení /zvláště ve výletních místech). V Novém Městě na Moravě dne 20. května 1937. Podpis nečitelný.


Úřední dopis Obecního úřadu v Moravských Křižánkách Okresnímu úřadu v Novém Městě na Moravě – nalezeno na půdě žďárského kláštera

K tamnímu výnosu č.j. 8175/1 ze dne 21.5. 1937 zdělujeme, že se v katastru zdejší obce vyskytují v hrozivém množství letos, zvlášt v poslední době, zmije. Stal se dokonce dne 4. t.m. případ, že na okresní silnici na kraji obce, blízko domku č.p. 65, uštknula zmije asi dvouleté dítě do ruky. Nalezení zmije v polích nebo u domku v obci je v poslední době častým zjevem. Bylo by žádoucno, aby při event. příštím samaritánském kursu S.P.O. byly z každé obce někteří účastníci vycvičení ve výkonu injekce hadího sera, aspoň pro obec, kde jsou tozsahlé lesy. Stříkačky a serum by si již obce rády obstaraly. R. Řádek - starosta.


Seznam kněží herálecké farnosti

Strana 22 z 22